...personal travel web

Hong Kong Island
Kowloon
Lantau Island
Lamma Island
Macao


Hong Kong, info o zemi



Hong Kong, cestopis, část I.

V Hong Kongu přistáváme na poměrně novém letišti Chek Lap Kok, které je jedním z mnoha střípků v mozaice hypermoderních technologií, s nimiž se máte možnost v této zemi setkat. Letiště bylo vybudováno na umělém ostrově, úplně stranou centra, se kterým je ovšem spojeno superdálnicí pro auta i vlaky. Komunikace zdolávající kopce i vodní hladinu je tvořena unikátní soustavou tunelů a přemostění, jedním ze zázraků techniky je třeba most Tsing Ma, s délkou přes 2 km dokonce nejdelší dvoupodlažní visutý most světa.
I samotné letiště si do budoucna činí vysoké ambice co se počtu přepravených osob a nákladu týče a již nyní je významným leteckým uzlem a jedním z nejvytíženějších letišť světa. Proto také budova terminálu patří svými rozměry mezi vůbec největší na světě. Letiště bylo otevřeno v roce 1998 a nahradilo zastaralé letiště Kai Tak, nacházející se ve čtvrti Kowloon. Přistání na Kai Tak muselo být skutečným zážitkem díky poloze letiště v bezprostřední blízkosti městské zástavby, takže pilot byl nucen se svým strojem provést obtížnou otočku jen pár metrů nad střechami výškových budov a hned dosednout na přistávací dráhu, což mnohdy vyústilo v nervy drásající podívanou, obzvláště pak za deště a silného větru. Více o letišti Kai Tak na této stránce.


Hong Kong Island

Ten pravý Hong Kong, jak jej známe z většiny fotek a prospektů, s mrakodrapy a ulicemi plnými lidí, se táhne hlavně podél severního břehu hongkongského ostrova a pak v Kowloonu, což je část HK hned naproti hongkongskému ostrovu. Obklopeni výškovými budovami stojíme na místě, kde se dělá světový byznys a tečou statisíce dolarů. Hong Kong se vypracoval ve významné světové ekonomické a finanční centrum, sídlí zde třeba druhá největší asijská burza a spousta dalších institucí. Díky svému hospodářskému růstu je jedním z asijských ekonomických tygrů.


Kolem sídel bank a mezinárodních firem a společností se to hemží byznysmeny v oblecích a silnice křižují, kromě všudepřítomných červených taxíků, samá luxusní auta. Některé budovy jsou ještě navzájem propojeny sítí podzemních chodeb nebo naopak nadzemních krytých estakád a visutých chodníků, no člověk jen žasne nad takhle propracovanou moderní inrastrukturou. Tady se také poprvé seznamujeme s věcmi, kterých si návštěvník tohohle koutu světa všimne ze všeho nejdřív.


Co ohromí každého návštěvníka je ta neskutečná masa lidí všude kolem nás, korzující bez přestání ulicemi centra města, a to v kteroukoli noční nebo denní hodinu. Hong Kong patří mezi země s nejvyšší hustotou zalidnění a podle toho to tu také vypadá. Poprvé jsme se s tímhle fenoménem setkali během návštěvy obchoďáku na Times Square, kde jsme kupovali foťák. Asi kolem desáté hodiny večer se tu pohybovalo lidí, jak kdyby tu měli všechno zadarmo. A venku to nebylo o moc lepší, všude davy lidí a pulsující noční život. Tady to teda skutečně žije. U nás byste pravděpodobně v tuhle noční hodinu narazili tu a tam na pejskaře nebo výpitka, kterému obvykle strávený večer překazila až zavíračka v nedalekém nonstopu. Ale tohle je docela kulturní šok. A protože Hong Kong je zemí, kde připadá na hlavu nejvíc mobilů, skoro každý třímá v ruce telefon a s někým něco probírá. V metru nebo autobusu je pak hlavní náplní cestujících psaní zpráv, hraní her, poslouchání hudby nebo dokonce sledování televize. Na druhou stranu si ale po několika dnech zvyknete a s každým dalším dnem poznáváte, jak vysoký morální kredit hongkongská společnost má. Nikdo tu na nikoho neřve, nikdo se s nikým nehádá, v případě potřeby vám každý rád podá pomocnou ruku. Vzpomínám si, jak před vchodem do obchodů nebo restaurací jsou během deštivých dnů k dispozici igelitové návleky na deštníky, aby bylo uvnitř pěkně čisto a sucho. My jsme o tom samozřejmě neměli ani páru, takže jsme vlezli do obchoďáku s mokrým deštníkem, ale hned k nám přispěchala holka z recepce s jedním návlekem a ještě se nám furt omlouvala. V MHD neexistuje, aby jel někdo načerno a vůbec aby se někdo zabýval tím, jak obejít nějaké placení nebo nařízení. Prostě životní styl a způsoby chování jsou poněkud odlišné od našich zeměpisných šírek. My jsme měli navíc to štěstí, že našimi průvodci byli známí, kteří žijí v Hong Kongu od narození, takže jsme se na všechny věci mohli zeptat.


Výškové budovy a mrakodrapy jsou k vidění i mimo centrum, vlastně po celém Hong Kongu jako takovém, ale někam se těch skoro sedm a půl miliónu lidí prostě musí vejít. Problém je s nedostatkem místa a s takřka všudepřítomným kopcovitým terénem, takže některé z mrakodrapů stojí na docela ostrém svahu, což musí být ze stavebního hlediska poměrně náročná věc. Dokonce i hřbitovy musí být kvůli absenci rovné plochy zřizovány na kopci, což jim ale propůjčuje celkem zajímavou podobu. Malé domky a vilky tu najdete samozřejmě také, ale asi v nich bydlí jen ti nejbohatší.


Hongkongský hřbitov
Hongkongský hřbitov.

Mohlo by se zdát, že tak ohromující počet lidí na tak malém místě nutně vede ke komplikacím v dopravě a podobně, ale vše tu funguje bez chybičky a je výborně organizované. Jo fronty tu jsou na denním pořádku, to zase ne že ne. Čekali jsme ve frontě v Ocean Parku, vystáli jsme megafrontu na lanovku na ostrově Lantau, zástup lidí čekal na lanovku na Peak (takže jsme se tam nakonec vydali taxíkem, protože to byla ten den už několikátá fronta, kterou bychom byli nuceni absolvovat) a nějakou dobu jsme museli dokonce čekat i na vstup do sushi baru, ale místní to berou jako normální věc, prý 10 až 15 minut čekání není žádná fronta. O víkendu se tedy pokud možno vyhněte nejnavštěvovanějším turistickým atrakcím, kde se dá očekávat pěkná fronta. Kamkoli se ale vydáte, vždy vás někdo někam směruje, navádí nebo ukazuje, kam máte jít, zatímco ostatní kmitají, aby všechno trvalo co nejméně času a nemuseli jste tak dlouho čekat. Dokonce i u Mc Donalda stála holka a ukazovala lidem, do které fronty se mají postavit.


na lešení z bambusu narazíte v Hong Kongu všude
Na lešení z bambusu narazíte v Hong Kongu všude.

Další kapitolou je klimatizace, která je (snad jen v létě) naplno a nepříjemně puštěná ve všech uzavřených prostorách. V autobusech, taxíku, obchodech, v restauracích, prostě všude si připadáte jak v mrazáku a pohráváte si s angínou a dutinama pokaždé, když do takovéhle ledárny vpadnete uhřátí a zpocení zvenku. I na snídaně chodím radši v teplé mikině, protože jídelnou také vládne sibiřská zima.


Ačkoli se nacházíme v zemi, kde se využívá těch nejvyspělejších technologií, jedna věc nás docela dost překvapila. Na stavbách tu používají takřka výhradně lešení z bambusu. Dokonce i při stavbě těch nejvyšších budov lezou dělníci po lešení z bambusu svázaného k sobě nějakým provazem. Bambus je prý levný, pevný a hlavně je to v téhle části světa lehce dostupný materiál.





<-- ZPĚT| DÁLE -->