...personal travel web

vlajka Malajsie



Základní informace

Poloha : Jihovýchodní Asie
Rozloha : 329.847 km2.
Počet obyvatel : 28.334.135
Úřední řeč : Malajština
Měna : Malajský ringgit (MYR, RM) = 100 senů, 1 RM = cca 6 Kč (únor 2014)
Státní zřízení : Federativní konstituční monarchie
Náboženství : hlavním náboženstvím je islám (61,3% populace), dále pak buddhismus (19,8%), křesťanství (9,2%) a hinduismus (6,3%)
Hlavní město : Kuala Lumpur
Telefonní předvolba : +60
Elektřina : 220-240V/50Hz, je nutné mít adaptér, zásuvky jsou tříkolíkové britského typu.
Čas : Malajsie nepraktikuje přechod na letní, respektive zimní čas. Oproti ČR je zde +7 v době našeho zimního času a +6 během letního času.




—>  FOTOGALERIE

—>  DENÍK Z MALAJSIE



Zastupitelské úřady

Velvyslanectví Malajsie v ČR
Na Zátorce 675/30
160 00 Praha 6 – Bubeneč
email : mwprague@mwprague.cz
Telefon : +420 234 706 611
Fax: +420 296 326 192
web: www.kln.gov.my/perwakilan/prague


Velvyslanectví ČR v Malajsii
42/B The Intermark Vista Tower
348 Jalan Tun Razak
50400 Kuala Lumpur
email : kualalumpur@embassy.mzv.cz
Telefon : +603/21662900, +603/21661900
Nouzová linka : +6012/2927790
Fax: +603/21665700, +603/21666700
web: www.mzv.cz/kualalumpur




Zobrazit místo Malajsie na větší mapě



Odkazy Malajsie

www.tourism.gov.my
www.visit-malaysia.com
www.virtualmalaysia.com
visitkualalumpur.com
www.visitkl.gov.my
www.tourismpenang.net.my
www.visitpenang.gov.my
www.penang.ws
www.langkawi-info.com
www.langkawi-online.com



Malajsie obecné informace

Historie | Geografie | Správní členění | Obyvatelstvo | Vízum | Očkování | Jak jet | Kdy se do Malajsie vydat | Počasí v Malajsii | Bezpečnost a doporučení | Doprava v Malajsii | Příroda | Jídlo





Historie

Osidlování Malajsie souviselo s rozmachem námořního obchodu. Strategická poloha země na námořních trasách mezi východem a západem předurčila pozdější zájem cestovatelských a obchodních výprav, které zde hledaly zlato a jiné drahé kovy, vzácná dřeva a koření.


Obchodníci z Indie s sebou přinesli buddhistické a hinduistické praktiky. V údolí Bujang v Kedahu byly nalezeny pozůstatky starověkého hinduistického království z roku 300 n.l.


od 5. století dále vznikalo, díky stále rostoucímu obchodnímu ruchu, podél pobřeží Malackého průlivu množství významných přístavů, které se staly součástí velké námořní říše Srivijaya. Ta vydržela až do 13. století.


Na počátku 15. století vznikl Melacký sultanát a z Melaky se během krátké chvíle stal jeden z nejvýznamnějších přístavů v jihovýchodní Asii. S arabskými obchodníky se v zemi začal šířit islám.


V roce 1511 dobyli Melaku Portugalci pod vedením Afonse de Albuquerque, čímž započala éra evropské kolonizace trvající až do 20. století.


Portugalci ztratili nadvládu nad územím až v roce 1641, kdy je nahradili Holanďané, kteří tak kontrolovali téměř veškerý obchod s kořením a to až do roku 1786, kdy se podařilo Britské Východoindické společnosti přemluvit sultána Kedahu, aby jí povolil vybudovat základnu na ostrově Penang. Tím odstartoval zájem Britů o toto lukrativní území, umocněný tím, když Brit Sir Raffles založil v Singapuru obchodní přístav. Roku 1824 byla přijata britsko-holandská smlouva, ve které si obě velmoci rozdělily sporná území. Britové převzali kontrolu nad malajským poloostrovem a Singapurem a Holanďané nad Indonésií.


Stát Sabah na Borneu se stal v roce 1888 britským protektorátem, zatímco ve státě Sarawak vládla celé století rodina Jamese Brooka, který byl zvolen bílým rádžou.


Vznikaly i nové nezávislé malajské státy. Na konci 19. století vykonávalo svůj úřad devět malajských vládců, z čehož bylo sedm sultánů, jeden rádža a jeden tzv. Yang di-Pertuan Besar. Britové se ovšem snažili stále více rozšířovat svou sféru vlivu prostřednictvím svých poradců, takže defacto ovládali i navenek nezávislé státy. Později vznikl federativní útvar Britské Malajsko.


Během II.světové války okupovalo Japonsko až do roku 1945 jak poloostrovní Malajsii tak i Borneo. Po odchodu japonských vojáků se k moci opět vrátili Britové, kteří se snažili o vytvoření Malajské unie. Zároveň museli čelit vzestupu komunistického hnutí i stále rostoucímu hnutí za nezávislost země. Řešit se musela i otázka původního malajského obyvatelstva, které se obávalo rostoucího vlivu malajských Číňanů. Povstání komunistické strany odstartovalo občanské nepokoje a došlo k vyhlášení výjimečného stavu, který trval 12 let.


31. srpna 1957 byla na náměstí Merdeka v Kuala Lumpuru vyhlášena nezávislost Malajsie. V roce 1963 byly připojeny státy Sabah a Sarawak a také Singapur, který z federace vystoupil v roce 1965.



Geografie

Území Malajsie tvoří poloostrovní část (též Západní Malajsie) ohraničená Thajskem a Singapurem a východní část, kterou tvoří státy Sarawak a Sabah v severní části Bornea, kde jsou jejich sousedy Brunej a Indonésie.


Povrch se mění od rovin při pobřeží po vysočiny a hory porostlé většinou původním deštným lesem, džunglí, plantážemi a rýžovými poli. Nejvyšší horou země je Mount Kinabalu (4095 m) nacházející se na Borneu. V Malajsii se nachází i největší jeskynní chrám světa a nejdelší jeskynní systém v jihovýchodní Asii. Oboje najdete ve státě Sarawak v národním parku Gunung Mulu.



Správní členění

Malajsie je federativní konstituční monarchie, tvořená 13 státy (Johor, Kedah, Kelantan, Melaka, Negeri Sembilan, Pahang, Perak, Perlis, Penang, Sabah, Sarawak, Selangor a Terengganu) a 3 federální teritoria (Kuala Lumpur, Putrajaya a Labuan).


Nejvyšší vládce země je oficiálně král, neboli Yang di-Pertuan Agong, i když výkonná moc je soustředěna v rukou ministerského předsedy a parlamentu. V čele každého z devíti států federace stojí sultán (Johor, Kedah, Kelantan, Pahang, Perak, Selangor, Terengganu) nebo rádža (Perlis) či tzv. Yang di-Pertuan Besar (samostatně volený monarcha státu Negeri Sembilan). Z okruhu těchto lidí se každých pět let volí nový král. Představiteli ostatních států jsou guvernéři, kteří se volby krále neúčastní. Současnému králi Abdulu Halimovi je již 85 let a je zároveň sultánem Kedahu. Do úřadu byl zvolen roku 2011, kdy vystřídal sultána státu Terengganu a je jediným králem, který byl zvolen podruhé v historii, neboť úřad zastával již v letech 1970 až 1975.



Obyvatelstvo

Dominantní etnickou skupinou jsou Malajci, jejichž populace čítá více než polovinu celkového počtu obyvatel země. Číňané jsou zastoupeni 24% a Indové 7%. Další část populace tvoří domorodé obyvatelstvo (11%) koncentrované převážně ve státech Sabah a Sarawak na Borneu. V Sarawaku jsou dominantní skupinou domorodí Dajakové (Ibanové, Bidajuhové a další). V Sabahu tvoří nejpočetnější skupinu Kadazan-Dusunové a lidé kmene Bajau.


Pokud mluvíme o obyvatelstvu Malajsie a kultuře národa, je třeba zmínit několik termínů, které se k tomuto tématu bezprostředně vážou a na které můžete v Malajsii narazit. Když se v 15. a 16. století začali v Melace a Penangu usazovat čínští obchodníci a docházelo k mísení malajské a čínské krve, vznikala tak nová kultura spojující zvyky a tradice obou etnických skupin, známá jako Peranakan nebo Baba-Nyonya. Dodnes se můžete v Malajsii setkat třeba s označením kuchyně Baba-Nyonya.
Společné pojmenování původního etnického Malajského obyvatelstva i domorodých kmenů Bornea jsou bumiputras, v překladu synové země. K bumiputras se řadí i původní předmalajské méně početné obyvatelstvo, žijící převážně v džungli poloostrovní Malajsie, označované jako Orang Asli. V minulosti byli bumiputras protěžováni před ostatními, původem nemalajskými etniky, což vedlo k etnickým nepokojům. Snahou bylo především zvýšit podíl bumiputras na fungování ekonomiky země. Dodnes je součástí malajské ústavy zákon, v němž je král povinen ochraňovat bumiputras.










Přečtěte si také DENÍK Z MALAJSIE