...personal travel web

Mellieha, Mellieha Bay
Comino, Blue lagoon
Sliema, Valletta
Mosta, Mdina, Rabat, Buskett
Blue Grotto, Hagar Qim, Mnajdra
Ostrov Gozo


Malta, info o zemi



Malta, cestopis, část III.

Mosta, Mdina, Rabat, Buskettské zahrady

městečko Mosta
Mosta a její dóm.

Autem z půjčovny vyrážíme směr Mosta a Mdina. Navigace nás žene sice kratší a méně frekventovanou trasou mimo St.Paul's Bay, ale potkat tu auto v protisměru není zrovna ideální věc. Kopcovitým terénem, mezi pozemky ohraničenými zídkami z poskládaného kamení, se konečně najíždí na lepší silnici, aby se před námi po chvilce otevřel pohled na Mostu, národní fotbalový stadión Ta'Qali a Mdinu vypínající se na protilehlém kopci.


Mosta je poměrně významným centrem, ležícím kousíček od Mdiny. Z jednolitého výškového průměru mostských baráků stoupá z dálky viditelná kupole kostela Nanebevzetí Panny Marie, se svými parametry (40 m v průměru) údajně třetí největší dóm v Evropě. K rotundě přilepené průčelí se sloupy bylo inspirováno římským Pantheonem a stavbu spolufinancovali obyvatelé města. Ani Mosta ale nebyla ušetřena bombardování během druhé světové války. Při jednom z náletů dostal kostel přímý zásah německou bombou, která prolétla střechou, v interiéru svatostánku způsobila paseku, ale nevybuchla, což místní dodnes považují za dílo zázraku. Po podrobnějším průzkumu vyšlo najevo, že bomba byla šikovným sabotážním počinem dělníků z plzeňské Škodovky a její obsah tvořil přeci jen o něco méně výbušný písek. Takže víc než o zázraku se dá hovořit o obrovském štěstí, že se takhle "upravené pumy" dostaly zrovna do letadel bombardujících Mostu. Každá legenda ale zase o něco zvýší zájem turistů, tak proč jí dál nešířit. Kopie bomby je k vidění uvnitř kostela.


katedrála Sv.Pavla, Mdina
Katedrála Sv.Pavla, Mdina.

Bývalé hlavní město, Římany zvané Melita, bylo během arabské přítomnosti na ostrově rozděleno na opevněnou část Mdinu a zbytek, pojmenovaný Rabat. Dodnes tvoří Mdina a Rabat takřka jeden městský celek, někomu se zdá být Rabat jakýmsi předměstím Mdiny. Dneska se Mdině přezdívá Tiché město a je to jedno z nejmalebnějších maltských městeček s neopakovatelnou atmosférou.


Za hlavní městskou bránou se noříme do spletitého labyrintu uzoučkých uliček, ukrytých za masivními zdmi opevnění, které kdysi chránilo město. Centru vévodí barokní Katedrála Sv.Pavla, dokončená v roce 1702 na místě původní katedrály zničené zemětřesením. Kromě samotné katedrály a jejího zdobného vnitřku stojí za pozornost i samotné Svatopavelské náměstí, kde se katedrála nachází. Téměř každý z domů kolem náměstí je totiž postaven v jiném slohu a jinou kulturou, které tu během staletí působily. Z výšin hradební vyhlídky je famózní výhled na podstatnou část Malty, za příznivého počasí je prý vidět i sicilská Etna. Jinak je Mdina zase plná kostelů, muzeí a dalších historických budov, ostatně jako i přilehlé město Rabat, kde kostel taky prostě nemůže chybět (stejně jako snad v každém jiném maltském městě).


palác Verdala a Buskettské zahrady
Palác Verdala obklopený Buskettskými zahradami.

Pojmenovávání kostelů se tu omezuje na pár dokola opakujících se jmen. Ten nejznámější rabatský se jmenuje obligátně, Svatopavelský. Více pozornosti ovšem poutají místní katakomby z římských dob, zasvěcené svaté Agátě a Pavlovi. Katakomby jsou bludištěm podzemních chodeb, kde byli v pradávných dobách pohřbíváni mrtví.


Z Rabatu směrem k pobřeží se nacházejí Buskettské zahrady, jediné trochu více zalesněné místo na Maltě. Háje s porosty pomerančovníků, citróníků, olivovníků, borovic a dalších stromů poskytují úkryt před letním sluncem, kromě toho se tu pořádají i různé kulturní akce, slaví se festy a vůbec je to oblíbený výletní cíl Malťanů. Nad zahradami se tyčí palác Verdala, letní sídlo maltského prezidenta, turistům bohužel nepřístupný. Dál odtud, za vesnicí Dingli, je už jen pobřeží tvořené vápencovou stěnou, padající do moře z dvou set metrů.



Blue Grotto, megalitické chrámy Hagar Qim a Mnajdra

Dneska jsem se odhodlal k samostatnému autovýletu za neolitickými chrámy, protože stavby poskládané z kamenných kvádrů jsou asi tou úplně poslední věcí na žebříčku dětských zájmů. Po známých cestách směřuji tedy na jih Malty, kde se nachází hned dvě významné památky tohoto druhu, chrámy Hagar Qim a Mnajdra.


jeskyně Blue Grotto
Blue Grotto.

Nejdřív se ale ještě zastavuju u Blue Grottto, což je skalní jeskyně s přírodním obloukem, nacházející se nedaleko obou chrámů. Přilehlé parkoviště si vzal pod patronát děda, který monitoruje všechny příjezdy a odjezdy turistů a udílí jim cenné informace, za což inkasuje symbolický peníz. K Blue grotto a dalším jeskyním vyplouvají několikrát denně turistické lodě. Za války se před nálety v jeskynních systémech schovávali místní lidé na svých lodích. Já ale nejedu lodí a místo toho se plazím po hřebenech útesů obklopujících jeskyni, odkud je ovšem vidět prd. Je třeba se vrátit na příjezdovou silnici a pokračovat po ní až na hlavní, odkud už vede vyhlídková cesta, ze které se dá Blue Grotto vyfotit.


chrám Hagar Qim
Chrámový komplex Hagar Qim.

Chrám Hagar Qim vyrostl na pustém skalnatém pobřeží v mladší době kamenné a řadí se tak k nejstarším stavbám světa. Názory na jeho stáří se dost různí, ale většinou se shodují na 3500 až 2500 let př.n.l. (některé prameny jdou ale až k 5000 letům). V současnosti jsou tyto stavby pod patronátem organizace Heritage Malta, která se stará i o spoustu dalších maltských památek. V nedávné době se tu postavilo velké infocentrum a Hagar Qim i Mnajdra dostala zbrusu nový přístřešek chránící stavby před nepřízní počasí. Hagar Qim je tvořen několika oválnými vzájemně propojenými místnostmi s oltáři a dalšími opracovanými a zdobenými kameny. Kdysi býval i zastřešen, ale tíha času vykonala své. Našla se tu i spousta artefaktů, včetně sošek venuší, které jsou dnes součástí depozitáře Archeologického muzea ve Vallettě. Vybavení i samotné stavby zůstavají předmětem diskusí k čemu přesně sloužily a za jakým účelem byly postaveny, minimálně ale zůstává rozum stát nad tím, jakým způsobem lidé v době tisíců let před Kristem manipulovali s kamennými kvádry o hmotnosti desítek tun a řezali do nich poměrně velké otvory.
Chrámový komplex Mnajdra leží asi půl kiláku od Hagaru a skládá se ze tří chrámu různého stáří. Vstupné do areálu s chrámy Hagar Qim a Mnajdrou je 9 euro.


Z pobřeží lze pozorovat i maličký ostrůvek Filfla, nejjižnější z ostrovů maltského souostroví. Jméno ostrova vychází pravděpodobně z arabského výrazu pro kuličku pepře. Z kuličky ale později hodně odkrojily zemětřesení i dělostřelecká cvičení britského námořnictva, které ostrov používalo jako cvičný cíl. Stávala tu i kaple poskytující úkryt pro rybáře brázdící okolní moře, dneska se sem smí jen s povolením úřadů. Dnes je Filfla už jen holá skála, kde našly společné útočiště kolonie vzácných mořských ptáků a endemických ještěrek.






<-- ZPĚT| DÁLE -->