...personal travel web

Den 1-3 Auckland
Den 4   Rotorua
Den 5   NP Tongariro
Den 6   Otorohanga, Bay of Islands
Den 7   Bay of Islands
Den 8   Přílet na Fidži
Den 9   Bounty Island
Den 10  Malolo Island
Den 11  Viti Levu, Nananu-i-Ra
Den 12  Nadi, Natadola Beach
Den 13  Přelet na Samou
Den 14  Samoa, ostrov Upolu
Den 15  Apia a jižní pláže
Den 16  Ostrov Savai'i
Den 17  Návrat


Samoa, info o zemi
Fiji, info o zemi





N.Zéland,Fidži,Samoa, deník, část III.

Den 7 - 25.4. - Whangarei Heads, Russell, Waitangi -

Whangarei Heads, Bay of islands
Whangarei Heads.

Snídani odbydeme během pár minut na benzínce. Odtud se vydáváme kouzelnou krajinou směrem k poloostrovu Whangarei Heads. Příbřežní příjemná cesta klikatící se mezi sytě zelenými kopci a pobřežím s vykouslými zálivy si nedávno vysloužila statut Whangarei Heads Tourist Drive. Ve Whangarei Heads si fotíme nádherný pás pobřeží bičovaný nekonečným sledem vln, ale idylku trochu narušil příjezd znuděných teenagerů, kteří sem dorazili zabít část sobotního dopoledne, tak radši mizíme pryč.


Na programu dne je ale hlavně návštěva zálivu Bay of Islands. Na mapě jsme našli malé městečko jménem Russell, kam chceme dojet počítám tak kolem poledne. Po cestě ale ještě zastavujeme v Kawakawa. Tady totiž žil známý rakouský architekt Friedensreich Hundertwasser a zanechal tu po sobě dílko nad míru sympatické, veřejné záchodky.


cestou k Whangarei Heads, Bay of islands
Cestou k Whangarei Heads, Bay of Islands.

Záchody se najdou lehce. Hundertwasserův nezaměnitelný rukopis je proměnil v již z povzdálí viditelné dílko. Kdo zná některé jeho stavby třeba z Vídně nebo Rakouska vůbec, ten ví, o jakých bláznivinách je řeč. A i když jsou místní hajzlíky malou stavbičkou, jsou první budovou navrženou Hundertwasserem na jižní polokouli. Architektova fantazie pracovala na plné obrátky od podlahy, poskládané z barevných keramických úlomků a dlaždic, přes okna z lahví zalitých v betonu, až po zatravněnou střechu. No radost si tady odskočit. Akorát si tu člověk musí zvyknout, že během vykonávání potřeby se za jeho zády odehrávají fotozávody lovců snímků zachodového interiéru.


Hundertwasserovy záchody ve městě Kawakawa
Vnitřek záchodů

Do Russellu jsme zvolili sice delší cestu kolem celého zálivu Waikare, ale zase nebudeme muset ztrácet čas naloďováním na trajekt. Bohužel jsme nepočítali s tím, že silnice se záhy změní na hliněnou cestu plnou kaluží a výmolů, kde náš Focus dostal pořádně zabrat. Okolní krajina ale stála za to. Husté kapraďové lesy Waikino, kde se nepotkal ani živáček, jen tu a tam vystřídalo procitnutí u některé ze ztracených a v divočině utopených farmiček s pasoucím se dobytkem.


Městečko Russell je jedním z těch klasických prázdninových letovisek s pohodovou atmosférou v ulicích. Pobřežní promenádu okupuje záplava turistů, venkovní terasy se stolky jsou plné lidí a vůbec to vypadá, že letošní turisitická sezóna ještě zdaleka nekončí. Místní cestovní agentury lákají na projížďky lodí po zálivu Bay of Islands a hafo dalších výletů po okolních přírodních krásách. Pobřeží je tu hodně členité se spoustou dalších malých zálivků, rozdrobené na množství ostrůvků, které konec konců tomuhle místu propůjčili jeho název.


Po spasení hamburgerů se vydáváme na zpáteční cestu, tentokrát ovšem přeci jen bereme za vděk trajektovou dopravou. Zastavujeme ještě ve Waitangi, které novozélanďané označují jako místo vzniku jejich země. Tady se totiž v roce 1840 podepsala smlouva mezi Maorskými náčelníky a zástupci Britské koruny, deklarující suverenitu Británie nad územím Nového Zélandu, při zachování maorských vlastnických práv k půdě. Smlouva byla vyhotovena v maorské i anglické verzi, které se prý ovšem v některých bodech výkladově rozcházely, takže to pak během následující historie leckdy mezi oběma zúčastněnými pořádně zaskřípalo. Součástí areálu je další pěkně vyřezávaný exemplář maorského shromažďovacího domu, originální britská residence (Treaty House) a současně jeden z nejstarších domů na Zélandu, dnes sloužící jako muzeum věnované oněm událostem roku 1840, nebo Whare Waka s 35 m dlouhou maorskou válečnou kanoí.


maorská válečná kanoe ve Waitangi
Maorská válečná kanoe, Waitangi.

V podvečer se vydáváme na zpáteční cestu směrem k Aucklandu, odkud už zítra brzy ráno letíme na Fidži. Večerní panorama centra Aucklandu láká na panoramatické zvěčnění, tak konečně přijde na řadu stativ, který s sebou vláčím doposud bez užitku. Z dálnice sjíždíme směrem na čtvrť Devonport, ležící přímo přes záliv naproti centru města. Odtud je celý downtown jak na dlani. Po focení se jde na jídlo. Já si dávám takovou tu klasickou mastnou americkou pizzu s tlustým těstem (dobrá třetina skončila nakonec v popelnici) a hoši jdou vedle k Indům na pálivej žvanec.

Večerním Aucklandem se pomalu suneme k motelu kousek u letiště. Na dálnici je šrumec. Nějakej fešák tu asi zapomněl sundat nohu z plynu a na několika místech políbil dálniční svodidlo, takže jsme uvízli v koloně aut. Naštěstí mají v motelu ještě otevřeno. Naše ubytování se skládá hned ze tří samostatných pokojů, tak to konečně vypadá na nerušené schrupnutí. Ovšem chyba lávky. Bouřlivá biochemická reakce, kterou spustil Smažák pojídáním indickýho sajrajtu, si vyžádala několik hlučných nočních přesunů přes můj pokoj směrem k toaletám....




<-- ZPĚT| DÁLE -->