...personal travel web

Den 1   Odlet
Den 2   V Buenos Aires
Den 3   Boca, Recoleta a hovězí
Den 4   Ledovec Perito Moreno
Den 5   Vzhůru do Chile
Den 6   Torres del Paine
Den 7   Vale del Francés
Den 8   Puerto Montt
Den 9   Lake District
Den 10  Pucón, NP Huerquehue
Den 11  Termas Los Pozones
Den 12  Arica, Putre
Den 13  NP Lauca
Den 14  Iquique, San Pedro de A.
Den 15  El Tatio, Valle d.l.Luna
Den 16  Z Calamy do Santiaga
Den 17  Santiago de Chile
Den 18  Návrat


CHILE - info o zemi



Argentina a Chile, deník, Arica a Putre

Den 12 - 20.3. - Arica, Putre -

Morro de Arica
Morro de Arica

Délka téhle země je šílená! Cestovali jsme ze středu Chile celou noc autobusem a ještě zbývají dvě hodiny v letadle, abychom dosáhli její severní hranice. Z letadla lze pozorovat totální proměnu země na sever od Santiaga. Čím více letíme na sever, tím víc se ztrácí zeleň a nahrazuje jí vyprahlá a prázdná poušť.


Letiště v Arice leží defacto na hranici s Peru. Horký a suchý vítr nás praští do tváře hned, jak vystrčíme nos z letadla. V hale si půjčujem v pořadí již třetí auto, tentokrát dostáváme dobrou nabídku a bereme Nissan Xtrail za cenu nižší třídy. Akorát trochu blbne jednička, tak než si zvyknem, občas skejsnem kapku dýl na zelený. I jinak je to tu celkem zábavný. Loni byl nedaleký hraniční přechod do Peru na pár dnů uzavřen kvůli zemním minám, které na Panamericanu vyplavily prudké lijáky a které byly v této oblasti rozmístěny během 70. let v době mezinárodních třenic mezi oběma státy. Tak snad abychom po cestě chodili čůrat jen na k tomuto účelu vyhrazená místa.


Panamericana
Panamericana, ukazatel směru

Arica dřív patřila Peru, které jí ale ztratilo během Pacifické války právě s Chile. O skálu El Morro de Arica, kde jsme se octli, se vedly tuhé boje. Na skále byla vztyčena obří chilská vlajka a tehdejší události jsou připomínány v historickém a vojenském muzeu. Z výšky přes sto metrů je navíc krásný výhled na město, přístav i okolní pusté kopce.


Ve městě se ještě kupuje pár lahví vody, která by se mohla v poušti hodit a už najíždíme na "jedenáctku", která spojuje Panamericanu s Bolívií a vede až do La Pazu. A podle toho to také vypadá. Po silnici se valí jeden bolivijský kamion za druhým. V průvodci se píše, že jich tu denně projede na pět set. Svážejí tudy zboží z vnitrozemské Bolívie k oceánu. Takřka hned za Aricou se začíná silnice nenápadně, ale nekompromisně zvedat a získává tajuplný název Ruta del Desierto (Pouštní cesta). Měsíční krajinou stoupáme stále výš a výš, tak pro lepší přehled aktivujeme výškoměr na hodinkách. Okolní kopce skrývají záhadné geoglyfy z předkolumbovských dob i zajímavé stromové kaktusy druhu Browningia candelaris. V Arice se našly i nejstarší mumie světa, které svým stářím daleko předčily mumie z Egypta. Po nějaké době se nám začínají otkrývat famózní výhledy do kraje a na vzdálené, sněhem pokryté vrcholy And.


cesta na altiplano je plná kamionů
Cesta na altiplano je plná kamionů

Dnešním cílem je malé horské městečko Putre, kde se doporučuje alespoň na jednu noc přenocovat a částečně se aklimatizovat na vysokou nadmořskou výšku. Sami jsme zvědaví, co s námi pobyt na vysoko položeném altiplanu udělá. Každý člověk sice snáší velkou výšku jinak, ale její přítomnost stejně pocítí všichni, kromě místních obyvatel přivyklým těmto podmínkám. Výšková nemoc (soroche nebo puna) se projevuje malátností, pocity nevolnosti, zvracením, bolestmi hlavy. Chytré knihy preventivně radí stoupat do výšek postupně, dát si dostatek času na aklimatizaci, dostatečně pít, vyvarovat se alkoholu, který dehydruje tělo. Můžete zkusit i místní čaje z koky či jiných bylin, nebo si koupit prášky proti výškové nemoci. Nás ale aktuálně více než výšková nemoc děsí škubání a ztráta výkonu motoru našeho auta. Nízko oktanový benzín 93 asi není v těchto výškách to pravý vořechový. Navíc se od kol line podivný smrad, což je taky záhada, když jedeme do kopce a auto i podezřele hodně žere. To se pak těžko předjíždí ta šňůra kamionů, co se sune před námi.


městečko Putre
Městečko Putre

Putre leží asi 150 km od Aricy ve výšce 3500 m n.m., což už je pěkná porce metrů hned na úvod uvážíme-li, že jedeme od moře z nulové výšky. Majitelka hosterie je původem z Itálie a mluví naštěstí perfektně anglicky. Upozorňuje nás na výškovou nemoc, ale my jsme zatím celkem v pohodě, jen se nám venku trochu motala šiška, asi jako když se člověk večer vrací po pár pivech a panácích z hospody domů. Pro všechny případy je v Putre klinika s nonstop provozem, kam si můžete v případě nouze zajít trochu nadejchat kyslíku. Zrovna včera si tam prý musela odskočit naše sousedka z vedlejšího pokoje, které se v noci udělalo dost špatně. Městečko tvoří jen pár nízkých domků, ale dá se tu sehnat vše nutné, dokonce i benzín, ačkoli tu oficiálně není čerpací stanice. 20ti litrový kanystr s benzínem tu sice vyjde na 20 000 CLP, ale lepší něco než nic. V jedné z hospůdek si dáváme moc dobrý jídlo. Bedna zkouší i lamu á la guláš a není vůbec špatná, chutná podobně jako hovězí. A pak si dáváme čajíčky proti výškové nemoci, jeden s lístky koky (mate de coca) a další z rostliny jménem chachacoma hned na to. Pro zvýšení účinku ještě přežvykujeme vylouhované listy koky.


Před spaním uvažuju, jestli nenasadit teplý spacák, který pořád vláčím s sebou, protože v noci tu teploty klesají k nule, ale nakonec bereme zavděk teplou houní, kterými je každý pokojík vybaven.






<-- ZPĚT| DÁLE -->