...personal travel web

Singapur, info o zemi



Singapur, cestopis, část I.

Každý kdo přiletí do Singapuru z Indonésie jako my, zažije pořádný kulturní šok! Malý kousek země, sevřený mezi Malajsií a Indonésií je v tomto koutu Asie něčím naprosto ojedinělým, co se všech aspektů lidské společnosti týče. V místech, kde před dvěma sty lety byla jen neprostupná džungle a prostá rybářská vesnička, vyrostla světová metropole obchodu a finančnictví využívající nejmodernější technologie světa. Maličký stát tvoří jeden velký ostrov Singapur a několik desítek menších ostrůvků. Od Malajsie jej dělí pouze uzoučký Johorský průliv.


Samotné singapurské letiště Changi není pouze zastávkou na známé Kangaroo road spojující Evropu s Austrálií, ale stalo se jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů jihovýchodní Asie. Koberečky, internet zdarma nebo počítači řízený sky train spojující jednotlivé terminály jsou příjemným zpestřením pro tisíce pasažérů, kteří využívají tento vzdušný přístav. Mě ale nejvíc dostaly zdejší plně automatizované a výsostně čisté letištní záchody, jejichž kvalitu pak uživatel ohodnotil na dotykové obrazovce u východu. Není divu, že bylo letiště Changi pro své parametry nedávno ohodnoceno jako jedno ze tří nejlepších na světě (s Hong Kongem a Soulem).


O tom, že jsou v Singapuru přísná celní nařízení, jsem četl již dříve, ale jejich fungování v praxi jsem na vlastní kůži poznal až v momentě, kdy jsem celním úředníkům musel chtě nechtě přiznat karton kretkových cigaret, které jsem koupil v Indonésii jako dárek. A protože v obou okolních zemích jsou cigarety nesrovnatelně levnější než v Singapuru, státu je třeba daný rozdíl doplatit. Z příslušných tabulek mi za karton kuřiva, který stál v přepočtu asi 120 Kč, vyměřili clo ve výši bez mála dva tisíce! Naštěstí tu byla ještě druhá a snesitelnější varianta, kdy mi karton za 4 SGD uschovali na letišti až do doby odletu. Smutný je pohled na odpadkový koš celního úřadu, ve kterém se nacházely desítky zabavených kartonů cigaret a lahví s alkoholem. Více se dozvíte na stránkách celního úřadu.


SMRT, doprava v Singapuru
Z ostrova Sentosa nás zpátky do města hodila SMRT.

Klimatizované prostory letiště a vozů metra, ve kterých jsme se dosud pohybovaly, opouštíme na přestupní stanici a poprvé můžeme okusit pravé nefalšované singapurské klima. Venku je jak v prádelně. Vzdálenost Singapuru od rovníku je něco kolem 130 km, takže ve městě panují celoročně vysoké teploty a obrovská vlhkost vzduchu. Klimatizace tu proto běží naplno v dopravních prostředcích, obchodech, úřadech, zkrátka všude.


Singapurské metro patří mezi nejlepší na světě a je navíc levnou a nesmírně efektivní variantou cestování po tomto městském státě. Na dotykových obrazovkách si stačí zvolit cílovou stanici, zaplatit danou cenu a vzít si čipovou kartu sloužící jako jízdenka. Ta je navíc zálohovaná, takže při jejím vrácení dostanete zpátky dolar. Jak jednoduché a úsporné řešení. Pro vícedenní pobyty v Singapuru je možné koupit i karty nabité kreditem pro několikanásobné použití. A pro Čechy je úsměvný i zkrácený název pro singapurskou hromadnou dopravu - SMRT (Singapore Mass Rapid Transit). Obzvlášť humorně působí světelný panel uvnitř soupravy metra, na kterém se stále opakuje nápis "Welcome onboard SMRT", Vítejte na palubě Smrti.


Singapore Flyer
Singapore Flyer, kolem je vidět dráha pro F1.

To s auty je to jiná věc. Vlastnit v Singapuru auto je totiž velice drahé. Ve snaze zabránit přeplnění městských ulic auty zavedla místní vláda řadu opatření, kterými reguluje jejich počet ve městě. Úřady například vydávají jakési povolení ke koupi auta, kterých se měsíčně vydává jen limitovaný počet. Poptávka vesměs o dost převyšuje nabízený počet, takže cena za toto povolení pak letí nahoru. V době naší návštěvy se kupříkladu pohybovala kolem 50 000 SGD na deset let (pak se musí opět obnovit). Výsledná cena za auto pak dosahuje astronomických hodnot. Třeba Octavie měla v únoru 2012 katalogovou cenu přesahující milion a půl Kč, což je neskutečné. Je tu ale i celá řada dalších věcí, které provoz vlastního auta prodražují, včetně zpoplatnění vjezdu do centra, takže se nelze divit, že v Singapuru připadá na 10 lidí asi 1 auto. Odměnou za toto příkoří je pro obyvatele města alespoň levná hromadná doprava a také taxi služba. A co se taxiků týče, tady nemusíte mít vůbec strach, že by vás někdo okradl, spíš můžete mít někdy problém dorozumět se s řidičem, kam že to vlastně chcete jet.


hotel Marina Bay Sands
Marina Bay Sands.

Ubytování v hotelích je v Singapuru poměrně drahé a to obzvláště v centru města. My si jdem po vybalení sehnat nějaký žvanec, což zde není vůbec problém. Naopak, Singapur je považován za kulinářské centrum, kde lze ochutnat jídla ze všech možných koutů světa od malajské, indincké, čínské po evropskou kuchyni. Po celém městě jsou stovky stravovacích možností v restauracích, food courtech, bufetech, stáncích, coffee shopech nebo tzv. hawker centrech, což jsou levné jídelny se stánkovým prodejem a sezením pod širým nebem nebo velkou střechou.


bazén na střeše hotelu Marina Bay Sands
Bazén na střeše Marina Bay Sands.

U War Memorial Parku zahajujeme pěší okruh singapurskými ulicemi. Uprostřed tohoto parku byl vztyčen vysoký obelisk k uctění památky všem civilistům, kteří zahynuli během 2. světové války. Nedaleko od parku se nachází i krásná Katedrála Sv. Ondřeje (St.Andrew's Cathedral), největší katedrála v zemi. Pomalu se proplétáme ulicemi, které se již pomalu připravují na brzký závod Velké ceny Singapuru závodů F1 a podél nichž roste hradba z drátěného plotu. Mezi vysokými budovami tu a tam probleskne silueta obřího ruského kola Singapore Flyer, nejvyšší atrakce svého druhu na světě. Za dobré viditelnosti je možné z výšky 165 m dohlédnout až do Malajsie nebo Indonésie.


Nás ale zlákala návštěva hotelu Marina Bay Sands, respektive vyhlídkové plošiny na jeho střeše. Šedivá obloha tou dobou sice nevěštila vůbec nic dobrého a chvíli dokonce hrozilo, že bude vyhlídka na střeše uzavřena kvůli neustálé hrozbě deště, ale nakonec jsme se přeci jen mohli rychlovýtahem přenést do nejvyšších poloh této stavby a vítězoslavně se tu zvěčnit s panoramatem Byznys centra s mrakodrapy za zády. Stavba je to skutečně impozantní. Na třech věžích ze skla, betonu a oceli ukrývajících hotelové pokoje, obchody, restaurace, kasino (hazard byl v Singapuru povolen teprve nedávno) a dokonce i divadlo a muzeum, je položena SkyPark terasa ve tvaru zahnuté lodi s úctyhodnou délkou 340 m.


atrakce v Singapuru
Ještě jednou bazének.

Za poplatek se může do těchto výšin vydat každý zájemce o nevšední zážitek a vychutnat si pohled na záliv a centrum metropole na jedné straně nebo na ostrov Sentosa a otevřené moře s nekonečnou řadou nákladních lodí na straně druhé. Škoda jen, že je dnes zcela uzavřený přístup k bazénu, který je hlavní atrakcí SkyParku a za normálních okolností je alespoň zčásti zpřístupněna jedna jeho část (ovšem nikoli k jeho užití), čímž jsme asi promeškali poslední možnost jak se sem podívat, protože od září se prý do této části nebude smět vůbec (pouze v rámci organizované prohlídky). Bazén je dlouhý 150 m a ze správného úhlu pohledu budí dojem, že za jeho hranou není již nic, než dvou set metrová propast dolů. Za tento pohled pak mnozí neváhají zaplatit horentní sumy, aby se stali hotelovými hosty a získali tak možnost vykoupat se v tomto unikátním bazénu.


Merlion, symbol Singapuru
Symbol Singapuru Merlion v Central Business Districtu.

Kolem zálivu Marina Bay se dostáváme k turisty obletovanému symbolu Singapuru, soše Merliona, bájného zvířete s lví hlavou a rybím tělem (Singapura znamená v překladu "Lví město"). Naše další kroky směřují podél břehu řeky Singapore river dál do vnitrozemí. Zatímco na naší straně se to hemží budovami celonárodního významu jako je Muzeum asijských civilizací, starý i nový parlament, opodál i radnice a budovy soudu, protější nábřeží lemují pitoreskní pestrobarevné baráčky obchůdků, barů a restaurací sdružené pod název Boat Quay.


Stojíme přibližně v místech, kde v roce 1819 přistál se svou lodí sir Thomas Stamford Raffles, aby zde položil základy novodobého Singapuru. Dohodou s tehdejším sultánem získal strategicky důležité území pro Britskou korunu, které se během desetiletí proměnilo v prosperující přístav a obchodní centrum. Na Rafflesovu památku nese ještě dnes spousta singapurských budov a ulic jeho jméno.







<-- ZPĚT| DÁLE -->