...personal travel web

Den 1   Odlet
Den 2   Konečně v Austrálii
Den 3   Objevujeme Perth
Den 4   Akvárium, Kings P., Freo
Den 5   Cesta do středu kontinentu
Den 6   Kata Tjuta
Den 7   Lancelin, NP Nambung
Den 8   NP Kalbarri
Den 9   Shark Bay
Den 10  Monkey Mia
Den 11  Ningaloo Reef
Den 12  Coral Bay
Den 13  NP Karijini
Den 14  Zpět do Perthu
Den 15  Pláže a ZOO
Den 16  Rottnest Island
Den 17  Poslední den v Perthu
Den 18  Návrat


INFO O ZEMI





Západní Austrálie, deník, část II.

Den 6 - 30.10. - Kata Tjuta -

Brzy ráno vyrážíme znovu do Národního parku Uluru-Kata Tjuta, tentokrát do oblasti ukrytou pod druhou částí jeho názvu, tedy Kata Tjuta neboli Olgas, což znamená v domorodém jazyce Mnoho hlav. Asi třicet km od Uluru se totiž nachází přes 30 skalních dómů, z nichž nejvyšší, Mount Olga, měří 546 km, tedy ještě více než má Uluru.


Kata Tjuta
Trasa mezi dómy Kata Tjuta

První zastávku děláme na Kata Tjuta dune viewing area, odkud lze pozorovat skalní kopule během západu a východu slunce. Nyní jsou ale zahaleny do mlhavého oparu, takže z fotek není nic moc. Jedeme tedy dále k Olgas. V křovinatém porostu vedle silnice se pasou divocí velbloudi, kterých je v australských pouštích dle odhadu kolem půl milionu kusů. Kdysi sem byli dovezeni, aby pomáhali s nošením nákladu v drsných podmínkách vnitrozemí a jejich potomci jsou dodnes pro místní vládu velkým problémem.
V roklinách a údolích mezi rudými dómy vede pár turistických tras. Delší Valley of the Wind Walk (Trasa Údolím větrů) nezůstává nic dlužna svému jménu, neboť vítr tu fouká opravdu pekelný. Olgas mají pro Anangy stejný náboženský význam jako Uluru, i když nejsou tak známé, a i zde je spousta sakrálních míst.
Náš krátký skok do středu kontinentu se rychle nachýlil ke konci. Kupujeme si ještě nějaké suvenýry a naftu do vypůjčeného auta (1.61 AUD/l) a letíme zpátky do Perthu. Qantas nám bohužel posunul hodinu odletu, což kompenzuje malou svačinkou zdarma.
Na letišti v Perthu je pro nás připraveno v pořadí třetí a poslední auto, Nissan X-trail.


národní park Yanchep
Pohoda v Yanchep NP

Opouštíme hlavní město a vydáváme se směrem na sever. Ubytování na dnešní noc máme rezervováno v Národním parku Yanchep, vzdáleném asi 50 km od Perthu. Krásný apartmán v Yanchep Holiday Village (www.yanchepholidays.com), kde má každý z nás k dispozici svůj vlastní pokoj, stojí cekově 140 AUD. Navíc je situován hned u parku, takže přímo před našimi okny se pasou klokani a poletují papoušci.
Pokladna Yanchep NP je pro dnešek už bohužel zavřená, protože je po půl páté, ale vstupu do parku zjevně nic nebrání. Auto necháváme na parkovišti a vydáváme se na letmý průzkum. Na trávnících se povalují poloochočení klokani, ze země něco vyžírají Kakadu růžoví, kterému se v Austrálii říká Galah a kterých je po celé zemi jak u nás holubů. Součástí parku je i jezírko, kolem něhož se teď potuluje vodní ptactvo a ohrada s koalami, která naštěstí zůstala rovněž otevřená. Nikde není ani noha, tak vcházíme dovnitř a fotíme si chlupáče líně se povalující ve větvích blahovičníků a přežvykující jejich listy. Takovýto benevolentní přístup nás doslova šokuje, neboť jsme od nás zvyklí, že co není přišroubováno nebo svázáno řetězem okamžitě zmizí, takže si představujeme, jak by to asi s medvídky dopadlo v Čechách, že by do rána pravděpodobně do jednoho zmizeli z větví.
V městečku si kupujeme nějaké zásoby jídla a samozřejmě plato oblíbených "Ví-Bíček" (jak tu říkají pivu Victoria Bitter) a večeříme v zapadákově jménem Two Rocks, kde nikde není ani noha, ale mají výborný steaky za 15.50 AUD.


Den 7 - 31.10. - Duny u Lancelinu a NP Nambung -

písečné duny u Lancelinu
Písečné duny u Lancelinu

Druhý den se vracíme do parku a platíme regulérní vstupné 10 AUD na auto, což je obvyklá suma za vstup do parků v ZA. Pokud hodláte navštívit více parků, stojí za to uvažovat o koupi některého z park passů. Kromě pozorování zvířat lze v Yanchepu navštívit jeskyni, nebo podniknout několik různě dlouhých a různě náročných výletů. Absolvujeme trasu přírodou kolem jezera a pak ještě jednu delší vedoucí buší. Na seznam zvířat, které jsme viděli již předešlý den, přibyli ještě Ledňák obrovský, kterého tu znají pod názvem Kookaburra, a dosti plachý papoušek Barnard límcový.


Za necelou hodinu jízdy z Yanchepu po Lancelin Rd dorazíte do přímořského městečka Lancelin ( www.lancelin.org.au), proslulého především nedalekými písečnými dunami, ale také rybolovem a vodními sporty. V dunách se můžete vyřádit na motokárách, sandboardu nebo si u místního tour operátora koupit vyjížďku po dunách.


Napojujeme se na Brand Hwy směr Cervantes, blízko kterého se rozprostírá jedno z nejúžasnějších výtvorů přírody celé ZA, Pinnacle desert v Národním parku Nambung. Ubytování máme předplaceno v motelu Pinnacles patřící řetězci Best western ( pinnacles.bestwestern.com.au, 144 AUD/pokoj/noc). To, co činí Pinnacle desert (vstup do parku 10 AUD) tak tajemným až strašidelným místem, jsou stovky vápencových, různě velkých pilířů. Jak sochy, vyrůstající ze žlutého písku, jsou roztroušeny po širém okolí a dávají na chvíli pocit, jakoby jste se octli na jiné planetě. Úžasný pohled je z kopce na "armádu" žlutých sloupů, s nimiž kontrastuje bílý písek dun a modř oceánu v pozadí.


poušť Pinnacle, národní park Nambung
Pinnacle desert - Nambung NP

Večer si v motelové restauraci objednáváme bifteček, ale čeká se docela dlouho, což rozlítilo několik hotelových hostů, výsledkem čehož jsou slovní potyčky s obsluhujícím personálem. Jak ale v této zemi stoprocentně platí heslo, náš zákazník, náš pán, dostáváme jednu rundu na účet podniku za dlouhé čekání.


Den 8 - 1.11. - Dále na sever do Kalbarri -

Ráno tankujeme u benzínky v Cervantesu. Ceny pohonných hmot rostou tím víc, čím severněji jsme od Perthu, tady platíme 1,42 AUD za litr. A pokračujeme dál buší na sever po Indian ocean drive, těsně kopírující pobřeží oceánu. Již dříve jsme podél silnic pozorovali někdy až úsměv vyvolávající dopravní značení, jako třeba: "Znáte limit? (myšleno množství alkoholu) My ano, 0.05!" nebo "Letos 0 mrtvých na Wanneroo Rd" či "Pozor, větvě stromů příliš blízko krajnice". Notoricky známé jsou pak žluté značky s vyobrazením divokých zvířat, ovšem nejfrekventovanějšími značkami, které jsme po cestě viděli, jsou ty upozorňující na možnosti záplav (Floodway) resp. s nápisem Grid (železný rošt přes silnici).
Centrem středozápadního pobřeží je poslední trochu větší městečko, Geraldton, kde toho k vidění příliš není, snad jen pěkná katedrála St.Francis Xavier Cathedral, postavená v byzantském slohu, stojí za povšimnutí. Jinak je tato oblast centrem plážových sportů, rybolovu, lovu humrů a z Geraldtonu lze podniknout výlety na 70 km vzdálené ostrovy Houtman Abrolhos. Zrádné vody kolem těchto ostrůvků se staly pohřebištěm mnoha lodí, včetně slavné Batavie, jejichž vraky teď přitahují milovníky podmořského světa. Více o Geraldtonu zde.


Pink lake
Pink Lake

To už ale stojíme na prahu Kalbarri, parku, nabízejícího ty nejúchvatnější přírodní scenérie z celého našeho putování. Z Northamptonu sem vedou dvě, přibližně stejně dlouhé cesty, podél pobřeží a vnitrozemím. Doporučuji první variantu, jinak budete ochuzeni o podívanou na na jezero s bizarní barvou vody, Pink Lake, které na mapě najdete pod názvem Hutt Lagoon. Skoro by se zdálo, že vedle jezera je postavena chemička, která vypouští všechen svůj sajrajt do jezera, ale není tomu tak. Zbarvení vody do růžova je způsobeno koncentrací přírodního beta-karotenu.


národní park Kalbarri skalní okno
Kalbarri NP poprvé ... ... a podruhé

Sotva jsme překročili hranici parku, ukazatelé cesty nás už lákají k vyhlídkám na divoké pobřeží, o které se tříští vody oceánu. Některé z nich jsou posazeny na skaliscích až v stometrové výšce a pohled na erodované útvary, jakými jsou třeba Natural Bridge, Island Rock nebo Mushroom Rock opravdu stojí za odbočení z hlavní silnice. V městečku Kalbarri hledáme nějaký nocleh a platíme noc v Best Western Palm Resort Kalbarri ( www.kalbarripalmresort.com.au, noc 139 AUD). Čas nám umožňuje uskutečnit ještě tak trochu off road výlet na teprve to pravý Kalbarri, tedy do skal, soutěsek a roklí v okolí řeky Murchison. Pár kilometrů za městem se sjíždí z asfaltky na nezpevněnou cestu, u které stojí budka správy parku, kde samozřejmě nikdo není. Po vyplnění něčeho jako přihlašovací formulář vhodí každá posádka vozu 10 AUD do určené kasičky a může pokračovat dál. Opět nás napadá aplikace tohoto systému do poměrů, jež panují v naší zemičce. Tý kasičce bychom dávali tak den, maximálně dva.


řeka Murchison, národní park Kalbarri
Murchison river klikatící se krajinou národního parku

Prašná cesta je jak valcha a pořádně to drncá, ale když se jede trochu rychleji, jízda po vlnkách splyne v příjemnější celek. Odměnou je nádherný výhled na kaňon řeky Murchison (v tomto období poněkud vyschlé) s kaskádami rudých skal všude kolem. K dispozici je několik trailů vedoucích tímto interesantním krajem divoké přírody.
Navečer, docela vyhládlí, torpédujeme místní restauraci, kde si dáváme naše nejdražší jídlo z celé Austrálie, Seafood platter, pošušňáníčko za 40 AUD na osobu.


Den 9 - 2.11. - Z Kalbarri do Shark Bay -

Každé ráno v 8:45 probíhá na nábřeží v Kalbarri organizované krmení pelikánů. Ještě před tři čtvrtě již trio mořských opeřenců nedočkavě brousí po městské pláži v očekávání snadno získané dávky ryb. Atrakce přilákala poměrně dost zvědavců, včetně nás, takže stařík s kýblem ryb může začít s představením. Kromě házení potravy mezi pelikány a vřeštící racky vypráví všem přítomným o životě těchto ptáků.
Den mezi ptáky pokračuje v nedaleké chovné stanici papoušků s názvem Rainbow Jungle. V několika voliérách najdete zástupce převážně australských papoušků, ale i ptáků z ostatních koutů světa. V jedné části zahrady se můžete mezi papoušky dokonce volně pohybovat a pohodlně fotit. Více o této stanici na této adrese (vstupné 12.5 AUD/osoba).
Dnes chceme dojet do Denhamu v oblasti Shark Bay. Ačkoli se zdá, že je to na mapě kousek, ve skutečnosti urazíme téměř 500 km. Vzdálenosti jsou tu skutečně enormní, jen než se dostaneme na dálnici a zase z dálnice na poloostrov Peron, najedeme dvě stovky km. Na dnešní trase dálnice North West Coastal Highway, vedoucí téměř až do Port Hedland, kde se napojuje na Great Northern Highway, je možnost občerstvit se a natankovat pouze na dvou místech, v Billabong Roadhousu a Overlander Roadhousu, kde se odbočuje do Shark Bay.


Celá oblast Shark Bay, včetně Peronova poloostrova, patří mezi chráněná území zapsaná na seznamu Unesca a zároveň nejzápadnějším místem australského kontinentu. Žijí zde ohrožené druhy živočichů, jako dugongové (druh mořských savců), karety nebo vzácní vačnatci, dno oceánu pokrývají pole mořské trávy. Na netu najdete více na www.sharkbay.asn.au nebo www.sharkbay.org.


stromatolity v Shark Bay
Stromatolity v Hamelin Poolu

Zastavujeme u zálivu Hamelin Pool, který je známý výskytem stromatolitů. Na první pohled to tu vypadá, jako kdyby si sem pravidelně chodilo ulevovat stádo slonů. V mělké vodě (aby byly stromatolity vidět, musí být odliv) jsou posázeny jeden vedle druhého a tvoří tak rozlehlá uskupení. Ptáte se, co že to stromatolit vlastně je? Jedná se o nejstarší živé fosílie světa, pomalu rostoucí živé mikroorganismy, které tu existovaly již před 3.5 miliardami let. Po Shark Bay Road se dostanete k další přírodní raritě této oblasti, k Shell Beach. Jak lze již z názvu odvodit, místo písku je pláž, kam až oko dohlédne, tvořena výhradně malými bílými mušlemi a to až do hloubky několika metrů. Tato unikátní pláž je pouze jednou ze dvou podobných pláží na světě.
Konečně jsme v Denhamu, nejzápadnějším městě Austrálie (jestli se těch pár domů dá vůbec nazvat městem). Sehnali jsme krásný apartmán v Tradewinds Seafront Apartments (www.tradewindsdenham.com.au) jen za 110 AUD na noc a to nám ještě sympatická majitelka udělala slevu ze 130 AUD, protože jsme zůstali 2 noci a protože asi ještě není sezóna. V podvečer zkoušíme oceán, ale je až nečekaně chladný. Po večeři zkoušíme program televize, ale nutno poznamenat, že sledovat celovečerní filmy v Austrálii je nejlepší způsob, jak se co nevidět dostat do ordinace docenta Chocholouška, neboť děj filmu je snad po každých pěti minutách přerušován blokem reklam, takže normálně dlouhý film trvá tak 4 hodiny.




<-- ZPĚT| DÁLE -->