Austrálie, deník, část II.

Den 1 - 24.1. - Good bye "Frozen Land" -

Dlouhodobě očekávaný a pečlivě plánovaný moment nastává právě dnes. Připadá mi to až neskutečný. Ještě včera jsem trčel v práci a z okna pozoroval kolem jdoucí chodce zahalené do kabátů a beranic, neboť všichni jsme již pěkných pár měsíců mučeni třeskutými mrazy, no a teď se vznášíme v oblacích a krájíme kilometr za kilometrem z dlouhé cesty k protinožcům.

Plán celé trasy je následující. Nejkratší trasou se přesunout na nejmenší kontinent, čili opět do Perthu, odkud chceme po několika dnech cestování jihozápadem státu přeletět dál na východní pobřeží Austrálie. Obávaný letecký přesun s dětmi proběhl nad míru dobře a v podstatě bez problémů. O zábavu našich potomků se střídavě staralo jídlo, palubní televize a z domova nachystané hračky. Hlavní let z Dubaje do Perthu pak probíhal přes noc, takže obě holky skoro celou dobu prospaly.

Den 2 - 25.1. - Po letech zase v Perthu -

Oproti přistání před čtyřmi roky nás vítá úplně jiný Perth. Podle posledních předpovědí překračují denní teploty hravě třicítku a o nějakém dešti nemůže být ani řeč. Jsme uprostřed australského léta (i když to letošní léto je na místní poměry hodně neobvyklé, ale o tom ještě bude řeč). Kvůli vyplňování imigračních karet (jen pro info, rodiče musí vyplnit karty i za své děti) jsme se octli na samotném konci celkem slušné fronty cestujících čekajících u imigračních přepážek. Děti už nehodlají trávit otravným čekáním ani minutu a rozbily tábor přímo v hale na koberci. Naštěstí od dalšího čekání na karanténní kontrolu nás milosrdným gestem uchraňuje jedna z úřednic, a tak po ujištění, že nepašujeme žádné ovoce ani zeleninu, můžeme pokračovat k výdeji zavazadel.

Ačkoli se náš pobyt u protinožců počítá zatím jen na minuty, hned se můžeme na vlastní kůži přesvědčit o pověstné australské vstřícnosti vůči návštěvníkům jejich země. Poprvé jsme dostali od jedné paní drobné na letištní vozík, když viděla, jak zavaleni kufry marně hledáme mince po kapsách. Vzápětí nám pomohla pracovnice od konkurenční autopůjčovny, která nám vytelefonovala převzetí auta u Avisu, jejichž přepážka na mezinárodním terminálu již byla v tuto dobu zavřená.

Takže jak již bylo řečeno, auto je pro nás připraveno, ale bohužel na vnitrostátním terminálu. Venku se už smráká a nám se nechce čekat a luštit jízdní řád autobusu jezdícího mezi oběma terminály. Bereme si tedy taxík. Ačkoli se to nezdá, oba terminály jsou od sebe vzdáleny poměrně dost daleko a my čelíme vodopádu otázek od asijského řidiče taxíku. Auto přebíráme už za úplné tmy a navíc máme jen velice zevrubný plánek trasy k našemu ubytování, což nutně ústí v bloudění nočním Perthem. Už jsem myslel, že si budu muset na pumpě koupit mapu Perthu, ale nakonec mě správným směrem navedla obsluha benzinky.

V perthském Karrinyup Waters Resort, kde máme rezervováno ubytování, je už samozřejmě v tuhle dobu jak po vymření. Venku ale spát nemusíme. Všichni pozdě přijezdivší turisté s rezervací mají klíče a instrukce k pobytu schovány v nočním trezoru. S touto praxí jsme se v řetězci ubytování Top tourist parks setkali ještě několikrát a funguje znamenitě.

Den 3 - 26.1. - Oslavujeme Australia Day -

Dnešek se nese ve znamení oslav Dne Austrálie. 26. ledna roku 1788 přistála v oblasti Sydney Cove flotila lodí s prvními trestanci na palubě a Británie zároveň vyhlásila suverenitu nad územím. Po celé Austrálii si proto lidé každoročně tento den připomínají výročí tohoto aktu a plánují bujaré oslavy.

S klokany v parku

Ani Perth nezůstává v tomto ohledu pozadu. Po městě se dneska koná spousta akcí a na večer je plánovaný velkolepý ohňostroj. Dopoledne jedeme do Whiteman Parku, respektive do Caversham Wildlife Parku, který se nachází uvnitř. Skoro každé auto, které na ulici potkáváme, je ozdobeno národní vlajkou, děti mají po těle nalepené obtisky s národními motivy a snad všichni si oblékli něco, co se alespoň trochu vztahuje k zemi, ve které žijí. V parku je pěkně živo. Krásné počasí a volný den přilákalo celkem dost lidí. Pro děti tu je k dispozici malé brouzdaliště, které přijde v tomhle vedru vhod. Kromě něho jsou tu i dětská hřiště , jezdí tudy vláček, je tu i nějaké moto muzeum a spousta dalších věcí.

Ohňostroj v Perthu

Do Caversham Wildlife parku je třeba zaplatit vstupné. Zařízeních tohoto typu je po celé Austrálii spousta a pro děti jsou super v tom, že se s australskou faunou neseznámí pouze přes drátěné pletivo plotu, ale že si lze spoustu zvířat pohladit a nakrmit. Největší úspěch tak sklidili pochopitelně klokani, jejichž výběhem se lze neomezeně pohybovat. Vačnatci se v poledním žáru povalovali ve stínu a nechali se drbat, hladit a krmit granulemi, z čehož je většina dětí naprosto u vytržení.

Večer se jedem podívat do centra Perthu na ohňostroj. Na nábřeží kolem řeky Swan už proudí davy lidí. V přilehlém parku se koná nějaký koncert a nebe nad námi brázdí letadla a vytváří nápisy na obloze. Bohužel se našlo celkem dost lidí, kteří se pod rouškou oslav naprosto ztotálnili a teď tu dělají rotyku. Samotný ohňostroj byl ale nádherný a trval skoro půl hodiny.

<-- ZPĚT

DÁLE -->